Přímka k vyzkoušení: regrese a korelace v obrázku

Stručně

Stránka ukazuje mračna bodů s jejich regresní přímkou, korelací r a koeficientem determinace (coefficient of determination) R². Ukazuje, že stejná čísla mohou patřit k velmi odlišným obrazům.

Co příklady ukazují

• Anscombův kvartet (1973): čtyři mračna s téměř stejnou přímkou a r = 0,82. Jen jedno opravdu odpovídá přímce; jedno je oblouk, jedno má odlehlou hodnotu, jedno závisí na jediném bodu.
• Bod k posouvání: jediný bod může silně změnit přímku i korelaci, zvlášť když leží daleko vně.
• Simpsonův paradox: přes všechny body přímka klesá, v každé skupině roste. Zda je třeba skupiny započítat, je otázka věci, nikoli výpočtu.

Pozor

Korelace měří jen to, jak dobře přímka odpovídá, ne zda jedna veličina způsobuje druhou. Anscombův kvartet je skutečný datový soubor z literatury; příklady Simpsonův a s odlehlou hodnotou jsou vymyšlené.